Nejčastější dotazy - náhradní plnění
Odpovědi na dotazy ze semináře pro zaměstnavatele OZP
Odpovídal JUDr. Jiří Vaňásek, ředitel odboru služeb trhu práce MPSV
I. NÁHRADNÍ PLNĚNÍ
1. Dotaz: V jaké výši, tedy za kolik zaměstnanců budu moci uplatnit náhradní plnění v roce 2012? Slyšela jsem několik názorů – stav k 31.12.2011, průměrný počet zaměstnanců za rok 2011, průměrný přepočtený počet zam. za rok 2012? Budou se i nadále započítávat osoby v 3. stupni ID nadále 3x?
O: V této souvislosti si dovoluji odkázat na stanovisko zveřejněné na portále MPSV.
V současné době jsou tak v souvislosti s plněním povinného podílu stanoveny dva různé limity:
a) limit uvedený v ustanovení § 81 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti:
Tento limit stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout své výrobky či služby celkem všem odběratelům. Jedná se o 36 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Pokud měl dodavatel v roce 2011 v průměrném ročním přepočteném počtu 2 osoby se zdravotním postižením, potom může pro účely plnění povinného podílu všem odběratelům v roce 2012 dodat výrobky či služby ve výši 1 708 272 Kč (tj. 23 726 Kč x 36 x2). Dodávky nad výše uvedený limit si odběratelé započítat nemohou. O poskytnutém plnění je dodavatel podle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti povinen vést evidenci obsahující identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez DPH.
b) limit uvedený v ustanovení § 18 odst. 2 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti:
Tento limit slouží k určení počtu osob se zdravotním postižením, které si může odběratel započítat odběrem výrobků či služeb od jednoho dodavatele. Počet osob, který si může odběratel započítat, nesmí být vyšší, než skutečný počet zaměstnanců dodavatele. Odběratel si může započítat počet, který je v jednotlivých čtvrtletích potvrzen dodavatelem jako nejvyšší. Pokud měl dodavatel v roce 2011 v průměrných čtvrtletních přepočtených počtech nejvíce 2 osoby se zdravotním postižením, může si jeden odběratel započítat pro účely plnění povinného podílu pouze 2 osoby se zdravotním postižením, což odpovídá odběru výrobků či služeb za 332 164 Kč (tj. 23 726 x 7 x 2).
Formu ošetření odpovědnosti v případě dodržování uvedených limitů zákon o zaměstnanosti zúčastněným subjektům nestanoví. Pro předcházení případných sporů v této oblasti lze doporučit smluvní ujednání odpovědností, práv a povinností mezi dodavateli a odběrateli.
2. Dotaz: Musí se vést evidence komu a kolik poskytnuto Náhradní plnění? Posílá se později někam?
O: Evidence poskytnutí náhradního plnění by být vedena měla (§81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti), aby zaměstnavatel s více než 50% zaměstnanci OZP z celkového počtu měl přehled o výši plnění, které poskytl za každou OZP. Evidenci není potřeba nikam zasílat, ale může být předmětem kontroly.
3. Dotaz: Musí být informace o náhradním plnění nějak uvedena na Daňových dokladech? Případně jaký to má vliv, když jsme již vystavili fakturu bez této informace?
O: Informace o náhradním plnění zpravidla bývá uvedena na daňových dokladech, nicméně toto není zákonnou podmínkou. Jak je uvedeno výše, formu ošetření odpovědnosti v případě plnění povinného podílu zákon o zaměstnanosti zúčastněným subjektům nestanoví.
Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci musí plnit povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením (tj. v případě odebírání výrobků či služeb si může započítat jen dodávky od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a zároveň dodávky, které nejsou dodavatelem poskytnuty nad výše uvedené limity). Pro předcházení případných sporů v této oblasti lze doporučit smluvní ujednání odpovědností, práv a povinností mezi dodavateli a odběrateli.
4. Dotaz: Jak bude prováděna kontrola poskytování náhradního plnění (v návaznosti na 36 násobek průměrné mzdy) a jak budou sankcionovány případné nesrovnalosti?
O: Kontrola poskytování náhradního plnění bude realizována běžným způsobem jako doposud, tzn. na základě předložených daňových dokladů. Kontrola bude prováděna ve vztahu k odběrateli, tj. zda dodavatel neposkytoval „náhradní plnění“ nad stanovený limit. Jedním s kritériem kontroly bude současně přepočet poskytnutého náhradního plnění na jednu OZP.
5. Dotaz: Který orgán bude provádět kontrolu, že nedošlo k překročení 36násobku pro náhradní plnění?
O: Státní úřad inspekce práce.
6. Dotaz: Jakým způsobem se bude rozpočítávat náhradní plnění mezi odběratele? Je to povinné rozdělit rovnoměrně podle faktur nebo se můžeme rozhodnout, že někomu dáme více a někomu nic?
O: Dodavatel se sám rozhodne, komu a v jakém objemu poskytne dodávky pro účely „náhradního plnění“, a takovouto dodávku uvede v evidenci dle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti.
7. Dotaz: Je poskytovatel náhradního plnění povinen uzavírat s odběrateli dohody? Lze v těchto dohodách sjednávat smluvní pokuty? Existuje nějaký vzor takové dohody?
O: Viz výše
8. Dotaz: Je pravda, že náhradní plnění od r. 2013 se bude moci poskytovat pouze na vlastní výrobky a ne na nákup a prodej apod.?
O: Není. Způsob náhradního plnění se nemění. Omezila se jen maximální výše poskytnutí za jednu OZP.
9. Dotaz: Je pravdou, že náhradní plnění nebudou moci poskytovat občanská sdružení a o.p.s.?
O: Ne, náhradní plnění může poskytovat každý, kdo zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců.
10. Dotaz: Máte nějaké obecné informace, jestli nastane nedostatek možností náhradního plnění?
O: Nemáme. Náhradní plnění je jednou z možností plnění povinného podílu. Další možností je přímé zaměstnávání OZP nebo odvod do státního rozpočtu.
11. Dotaz: Výpočet hranice 36 násobku průměrné mzdy, pro náhradní plnění – platí, že osoby TZP se započítávají 3x?
O: Ne. V této souvislosti si dovoluji odkázat na stanovisko na portále MPSV.
12. Dotaz: Zaměstnavatel má 3 ZP a 10 TZP zaměstnanců, může tedy poskytnout náhradní plnění 3+30=33 lidí x 850.000,-Kč? Zároveň tato firma prodá za 1 rok zboží z 25 mil., může tedy všem odběratelům poskytnout náhradní plnění?
O: Ne. TZP se v souvislosti s uvedeným limitem 3x nezapočítávají. Zaměstnavatel tedy může dodat za 13x36x23 726 = 11 103 768 Kč, resp. může dodat za libovolnou částku, ale odběratelé si mohou započítat jen za 11 103 768 Kč (kdo a za kolik si může započítat určí dodavatel a toto uvede ve výše zmíněné evidenci).
13. Dotaz: Firma má 10 zaměstnanců OZP, může poskytnout náhradní plnění 8.600.000,- za rok. Tuto částku vyčerpá za 2 měsíce.
O: viz výše
14. Dotaz: Jestliže zaměstnanec OZP zemře a nelze za něj sehnat náhrada, vznikne nějaký postih mezi zákazníkem a dodavatelem (protože zákazník pak musí zaplatit odvod)?
O: Vychází se z přepočtených počtů, tj. odpracovaných hodin. Není zřejmé, o jaký postih by se mělo jednat.
15. Dotaz: Jestli je možné provést náhradní plnění přes další firmu?
O: Není. Musí být smluvní vztah přímo mezi dodavatelem, který nabízí náhradní plnění a odběratelem služby, který tímto chce čerpat. Ostatní viz předchozí e-maily.